tannalp

Skialp v okolí Melchsee-Frutt, Tannalp

Účastníci zájezdu: Mrqa, Javor
Kdy: 12.-13.2. 2016
English version: jaworblog

Jelikož ještě nebyla úplně rozběhlá skialpová sezóna 2016 a nad 3000 m n.m. byla kosa jak cyp, rozhodli jsme se pro níže položenou lokaci kolem Melchsee a ubytováni v penzionu Tannalp. Jelikož byl naplánovaný příjezd do Stoeckalp až kolem 11 hodiny, rozhodli jsme se pro kratší túru, která měla "pouze" 1400 m převýšení s cílem Hohmad (2425 m n.m.).

Od Stoeckalp jsme nejprve vyrazili po sjezdovce nahoru a snažili jsme se, co nejdříve uhnout někam do lesíku, což se občasně dařilo, ale stejně jsme museli několikrát tlapat podél sjezdovky. Konečně ve výšce na 1900 m n.m. jsme se nadobro oddělili od sjezdovky a užili si krásného skialpového výšlapu na Hohmad. Jak už jsme čekali dle předpovědi, ve výšce přibližně 2100 m n.m. byla dost hustí mlha a nakonec došlo i na sněžení. Jelikož se počasí víc a víc kazilo, vrchol Hohmadu jsme vzali prakticky obratem a sjeli jsme dolu do Tannalp, kde nás v penzionu čekalo příjemné překvapení v podobě české servírky a velice nadprůměrně chutné večeři a bohaté snídaně.

Na druhý den byl hlášen silný nárazový vítr, zataženo a později i sněžení. No, žádné super vyhlídky to nebyly. Nicméně ráno jsme se probudili do krásného dne avšak v dálce na obzoru jsme již viděli přicházet frontu. Nemeškali jsme a po rychlé snídani jsme ihned vyrazili nahoru s cílem dostat se co nejblíž Rotsandnollenu (2 700) nebo Henglihorn (2 627), jen co nám to počasí dovolí.

Během hodiny a půl jsme vystoupali po mírném a později mírně exponovaném svahu přibližně do výšky 2 400 m, když nás sněhová fronta již skoro dostala. Zvolili jsme tedy únikový manévr a vybrali jsme si nejbližší vrchol, což byl jeden z vrcholů Tannenstocku (2 474). Jen co jsme vystoupali nahoru a sundávali pásy obklopila nás taková ta hnusná mlha, kdy nejde vůbec kam jedete a k tomu ještě začalo sněžit.

Následoval sjezd dolů, který byl asi nejadrenalinovější a nejvtipnější zážitek z celeho výletu, jelikož jsme padali na neviditelných muldách a bořili se do náhle se zjevujících závějí. Každopádně se nám asi po půlhodinovém boji, kdy naše sjezdová rychlost nepřesahovala 10 km/h, podařilo dostat zpátky do Tannalp. Odtud jsme pokračovali dokola přes Melchsee-Frutt pod nimž jsme se napojili na sjedovku, která nás dovedla až k autu.

Ale na to, že bylo fakt hnusně, tak tenhle výlet stál za to :)

Mapa: modrý výstup, červený sjezd.

Já, s krásným čtyřtisícovým pozadím :)

Graustock, ta vrcholová pasáž by mohla stát za to!

Už se to žene!

Javor, kam jedeš?