Adidas WINTER EXTREM RACE LH24

24h NA LYSÉ HOŘE

Přišel den, na který jsem se už od Vánoc těšil jako malý Jarda. 23.leden 2016  a tradiční Beskydská dvacetičtyřhodinovka – Lysá Hora 24 hodin. Závod, který díky své tradici a domácímu prostředí jistě netřeba dlouze představovat a popisovat.

            Krásná Lysá Hora se svými 1323 metry, přibližně 12 kilometrový okruh s převýšením necelých 800 metrů a časový limit 24 hodin na co možná nejvíce výstupů na vrchol. A v neposlední řadě také asi tisícovka dalších nadšených bláznů!

            Startovní výstřel se Ostravicí rozlehl přesně v 11 hodin v sobotu dopoledne a závodní chuml vyrazil vstříc prvnímu okruhu. Já jsem se letos účastnil již počtvrté, ovšem proti loňskému ročníku opět jen jako jednotlivec. Po celkem vydařené minulé sezóně a hlavně po  24 hodinovce v Jeseníkách jsem se cítil dobře a do závodu jsem šel s ambicí udělat minimálně 10 okruhů. (moje maximum bylo 9 kol v roce 2013).

            Plán byl jasný, hlavně nepřepálit tempo výstupu a sbíhat opatrně a v klidu. Trasa byla příjemná, zasněžená a oproti loňsku měkčí a malinko teplejší. I když na vrcholku Lysé Hory byly noční teploty taky dost pod nulou. První dvě kola byla pomalejší, ale stále v pohodě. Možná jsem byl zbytečně moc opatrný a obával se úrazu a přetažení. Po třetím kole to na mě začalo nějak padat, cítil jsem se víc a víc unavený, hladový a chtěl jsem odpočívat. Rozhodl jsem se tedy pro malou pauzu, pořádně jsem doplnil energii z jídla i z přítomnosti mé podpory – mamky, která mi dělala skvělý servis a snášela moje závodnické manýry. J Do dalších kol jsem šel s mnohem lepším naladěním a chtěl jsem zvládnout alespoň dvě kola v kuse, což nakonec nevyšlo. Po čtvrtém kole jsem potřeboval zase doplnit energii a jíst. Zřejmě jsem podcenil předzávodní jídelníček. L pak se to jakoby konečně zlomilo. Po pátém kole jsem se už cítil mnohem lépe a konečně pořádně rozběháný. Možná i díky podpůrné smsce od mojí Kačenky, která mě celou noc sledovala online J. V noci začalo malinko sněžit, což nebylo úplně příjemné, ale znamenalo to aspoň malinkatou změnu v tom stereotypní sbíhání a vybíhání. S malými přestávkami jsem sázel jedno kolo za druhým. Poslední 10. kolo jsem doběhl v neděli po půl jedenácté. Unavený, ale celkem spokojený se svým výkonem.

            Závod měl tradičně skvělou atmosféru, jen jsem byl zklamaný, že se neúčastnil žádný náš valach. Těšil jsem se na společné setkávání a psychickou podporu na trati třeba od Monči a Toma. Tak třeba příští rok.

            Odjížděl jsem s krásným 10. místem v kategorii jednotlivců do 30 let, takže jsem celkem spokojený, jen vím, že bych měl trošku víc zapracovat na těch nástupech. J Vítěz v mé kategorii zvládl ještě o dvě kola víc, takže mám do příštího ročníku velkou motivaci. Nakonec bych chtěl poděkovat  Peťce Hoffmanové a Zdenovi Ciprovi  za pohotové reakce a za podporu.

Více informací o závodu http://www.lh24.cz/lh24/